Reálná je zatím už probíhající varianta narovnat a rozšířit stávající silnici, vedoucí z hraničního přechodu Johann-georgenstadt–Potůčky přes Horní Blatnou, Pernink, Merklín, Hroznětín a Ostrov do Karlových Varů, přičemž kolem Horní Blatné a Hroznětína by měl vést obchvat.
Proti stavbě obchvatu Horní Blatné se ale vehementně postavilo nejenom tamní zastupitelstvo, ale také občanské sdružení Občané za kvalitu života v Krušných horách, které už předalo hejtmanovi protestní petici s jedenácti tisíci podpisy, jak Právo informoval předseda sdružení Petr Maglia. Pozemní práce už probíhají druhý rok, hotovo ale nebude dříve než za pět let. Zastupitelstva obcí kolem komunikace její rekonstrukci, která by rozšířila spojení s Německem o další přechod, od počátku podporují, německé snahy, aby byla zpřístupněna i kamiónům nad 3,5 tuny, však odmítají. „Všichni se spoléháme na plombu v podobě stávajícího kruhového objezdu v Potůčkách,“ uvedl starosta Merklína Josef Níč (nez.). Jeho zřízení je totiž plně v kompetenci obce, která jediná jej může nechat odstranit. „Ale kdo ví, jestli za deset let někdo nepostaví v Potůčkách nový most, který kruhový objezd mine,“ uvedl Níč. „Trváme na tom, aby i po všech rekonstrukcích zůstala silnice průjezdná pouze pro vozidla do 3,5 tuny. Nechceme tady žádnou tranzitní kamiónovou dopravu. Víme o obrovské podnikatelské lobby na německé straně, ale budování nové silnice přes Krušné hory považujeme za absolutní nesmysl,“ uvedla předsedkyně mikroregionu Bystřice a starostka Perninku Jitka Tůmová (ODS). Podle ní dokonce německá strana odmítla podpořit plány Česka na financování oprav příhraničních silnic z přeshraničních evropských zdrojů. „Podmiňovali podporu těch projektů naším souhlasem se zavedením kamiónové dopravy, což jsme odmítli,“ poznamenala starostka.